Betlém v dolnokalenském kostele
Návštěva betlému v kostele je zažitou tradicí místní základní školy už po dlouhá léta. Několik generací zdejších dětí proto důvěrně zná krásný dřevěný betlém, o jehož původu toho víme překvapivě málo.
O betlémech
Tradice stavění betlémů neboli jesliček vznikla v roce 1223, kdy František z Assisi na výročí Ježíšova narození připravil půlnoční mši v jeskyni s živým výjevem osla, telete, senem a jesličkami. Tím inspiroval k tradici půlnočních mší a vyobrazování malého jezulátka v jesličkách s rodiči a příchodu třech mudrců. V českých kostelích se betlémy objevují v druhé polovině 16. století. V barokní době se betlémy významně rozšířily, tvořily je dřevěné postavy v životní velikosti, oblékané do krásných šatů zdobených krajkami. Betlém tvořili sv. Panna Maria, sv. Josef, Jezulátko, Tři králové a pastýři.
Marie Terezie roku 1751 zakázala stavění betlémů a předvádění vánočních her v kostelech s tím, že zvyk považuje za dětinský a nedůstojný. Tím se však zvyk stavět jesličky přenesl do domácností a stal se neodmyslitelným symbolem Vánoc. Lidové betlemářství se nejvíce rozvíjelo v průběhu 19. století a svého vrcholu dosáhlo počátkem 20. století. Postavy se zmenšovaly a kromě dřeva se využívaly nejrůznější materiály pro jejich výrobu: papír, vosk, pálená hlína, těsto. Prostí lidé při stavění betlému nejenom napodobovali to, co viděli v kostelích, ale vymysleli si i vlastní pojetí betlémů. V lidových betlémech se kromě tradičních biblických postav objevují i další postavy, které lidoví betlemáři znali ze svého okolí. Byli to venkované, vesničtí řemeslníci, horníci, ponocní nebo pastýři. Také krajina betlémů v podání lidových betlemářů se měnila. Z exotické krajiny s orientálními stavbami a palmami dostávala romantickou podobu středoevropských měst a vesnic.
Církevní tradice se v 20. století v Čechách spíše tlumily, nicméně dnes patříme k betlemářským špičkám. Největší betlém na světě je údajně ten, který pro svou Pradědovu galerii vytváří Jiří Halouzka v Jiříkově u Rýmařova – čítá přes 250 figur v životní velikosti. Největší pohyblivý lidový betlém na světě jsou Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci obsahující 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž je 133 pohyblivých. Skvostem je Třebechovický Proboštův betlém, který byl zatím jako jediný prohlášen národní kulturní památkou.
Dolnokalenský betlém
Náš betlém je barevný, vyřezávaný ze dřeva, skládá se z členité blízkovýchodní krajiny, 21 figur, palem a několika zvířat. Zahrnuje Svatou rodinu, Tři krále s doprovodem, anděli, pastýře s ovcemi, hudebníka a dokonce velblouda. Ústředním motivem je chlév, nad nímž v rukou anděla dominuje rozvinutý nápis Gloria in excelsis Deo, jehož český překlad Sláva na výsostech Bohu je uveden nad zadní částí betléma. Provolání Gloria je odvozeno od prvních slov starobylého hymnu, dodnes při bohoslužbách používaného tzv. andělského chvalozpěvu Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.
Původ dolnokalenského betléma není znám. Podle Václava Šrajera první nezpochybnitelná zmínka pochází z roku 1897, kdy se betlém objevuje na inventurním soupise vybavení kostela. Zřejmě ho někdo farnosti v druhé půli 19. století věnoval. Máme záznamy o tom, že rozsáhlejší opravou prošel v roce 1933. Tehdy malíř František Ulrych z Čisté figury povrchově opravil, obnovil barvy, někde výtvarně upravil. Například andělé prý byli původně celí stříbrní, nyní jsou v barvě. Místní řezbář Ladislav Cerman opravoval betlém v roce 2000. Jednoznačně určil, že betlém vytvářeli dva řezbáři. To znamená, že buď dílo tvořili společně v řezbářské dílně, anebo byl poskládán ze dvou různých betlémů. První variantu podporuje to, že v té době působila v Nové Pace věhlasná řezbářská a sochařská dílna Suchardů. Několik děl tu v Kalné od nich máme (dřevěné sochy v kostele, socha Panenky Marie). Poslední úpravu provedli v roce 2015 Jiří Dachovský a Marek Cerman, kteří zjednodušili a zpřehlednili elektroinstalaci a LED páskami decentně nasvítili a tím zvýraznili chlév s jesličkami. Opravu zábradlí provedl pan Bartoš.
Stavba a úklid
Podle církevních zvyklostí se betlémy stavějí na konci doby adventní. Při půlnoční mši se ukládá do jesliček figurka Jezulátka. K zástupu směřujícímu do Betléma se 6. ledna připojují postavy Tří králů. V kostelích pak bývají betlémy do Hromnic (2. února).
U nás v Kalné stavíme betlém obvykle tak, aby jej před Vánoci stihli ještě navštívit školáci. Staví se kompletní a zpět se ukládá začátkem února.
Co paměť sahá, od doby před druhou světovou válkou se o betlém starali členové Sdružení katolické mládeže, jmenovitě pánové Šturma a Ditrich z Horní Kalné. Později se přidali a následně péči převzali Václav Šrajer a Jaroslav Špetl z Dolní Kalné, kteří betlém opatrovali dlouhá desetiletí až do nedávné doby. Zhruba před 10 lety převzali otěže Cermanovi, společně s Bartošovými a Zapadlovými. Díky všem zmíněným trvá tato tradice dodnes. Podle nízkého věkového průměru zúčastněných při poslední stavbě betlému a velkého zájmu veřejnosti v časech prohlídek, je velká naděje, že bude tato tradice ještě dlouho pokračovat!
