Hola, hola, škola volá
Věříme, že letos to bude normální škola s živými kamarády a učiteli. Nejdříve takový malý kvíz pro rodiče: Co myslíte, že je pro vaše děti lepší? Chytrost či moudrost, vzdělání s tituly, nebo dobrý charakter? Množství informací, nebo schopnost rozeznat podstatné? Někdy je to propletené, jindy zase tu jsou ostré rozdíly. Např. chytrý a vzdělaný člověk může bez problémů „vytunelovat“ banku, moudrého a charakterního by to snad ani nenapadlo. Také přemíra informací nám často zaplňuje mozková centra, která jsou určená pro jiné, třeba pro rozhodování, soucit atd. Ve vesmíru existují neměnné přírodní zákony, kdy všechno chodí jako přesné hodinky. Také ve společnosti existují zákonitosti, přestože každý z nás je jiný, každý jsme originál. Psychologové dělí povahy lidí do čtyř základních skupin, ale jak smutně by asi vypadal svět, kdybychom všichni byli melancholiky, nebo jaký by byl nepořádek mezi flegmatiky, kdo by krotil rozhádané choleriky. Východní národy specifikují povahy důkladněji podle znamení čínského zvěrokruhu v souvislosti s datem narození. Aby to ladilo i v lidské společnosti, dává Pán záměrně každému nějaký dar, talent (viz pod. o hřivnách – Mat. 25, 14–30). Každý by svůj talent měl rozpoznat, užívat a rozmnožovat k obohacení ostatních. Všimněme si, že každý národ má své umělce, filozofy, básníky, architekty... Pán nezapomněl na nikoho, protože takovými dary mohou být např. schopnost empatie, umění organizovat věci, někdo umí lidem naslouchat a povzbuzovat je, jiný dobře učí. Někdo je šikovný autoopravář, jiný zdatný truhlář, zkrátka „ten umí to a ten zas tohle“.
Jsme jako louka plná květin, každá má jiný tvar, barvu, vůni. Svět je pestrý, a přesto nás spojuje JEDEN. Onen Dárce všech darů. Teď mi prosím dovolte citovat jednoho učence, autora moudré knihy O následování Krista, která je připisována Tomášovi Kempenskému, žijícímu na přelomu 14. a 15. stol. Pravý autor chtěl snad zůstat v anonymitě podle svých slov: „Nezkoumej, kdo to řekl, ale dávej pozor, co řekl.“ (Kap. 3. o učení pravdy) Z jednoho Slova povstalo všechno a všechno hlásá opět to jedno Slovo, které je Počátek, a ono hovoří i k nám. Bez něho ničemu nerozumíme a o ničem nesoudíme správně. Komu je toto Jedno vším, kdo všechno k tomu Jednomu vztahuje a vše vidí v tom Jednom, ten může mít srdce ustálené a v Bohu požívat trvalého pokoje.
Ano, byl nám dán jeden Učitel. On sám o sobě říká: „Vy však si nedávejte říkat ,Učiteli’, váš učitel je jeden, Kristus.“ (Mat. 23, 8–10) Jaký to paradox v dnešním světě, kdy každý chce mít jen „tu svoji pravdu“ Nebo „Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem...“ (Mat. 11, 28–29) Teď si vzpomínám na svoji babičku, která nám, když jsme se už moc rvali, radila: „Madrzejszy zawsze umie ustapić.“ Začíná škola. Ale školou je celý náš život. Teď jde o to, najít správného učitele. Vědomosti nabýváme, ale taky ztrácíme. Ten správný učitel by měl mluvit k našemu srdci. Tak jak to čteme v jednom ze žalmů: Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí... Kéž učí nás všechny: malé i velké děti.
Krásný, zdravý a požehnaný školní nový rok přeje
P. Stanislaw Sikora
děkanství Hostinné
