Zvonění za oběti pandemie v Dolní Kalné
Autor: Tomáš Novák podle informací Václava Šrajera
Na výročí jednoho roku od prvního úmrtí na koronavirus byla vyhlášena minuta ticha a kostelní zvonění za oběti pandemie. V pondělí 22. března 2021 v poledne jsme zvoněním na kostele uctili 25 tisíc obětí, které si dosud vyžádalo onemocnění covid-19 v Česku. Celosvětově se počet obětí přibližuje 3 miliónům osob.
Zvonění bylo v minulosti využíváno jako ohlašovatel událostí. Dnes jejich důstojný a neobvyklý zvuk má spíše za cíl vytrhnout lidi z každodenního shonu a poukázat na nějakou událost přesahující běžné plynutí života. Využijme příležitosti nedávného rozeznění k bližšímu seznámení se s našimi zvony.
Zvony byly původně umístěny v dřevěné zvonici, která stála na již neexistujícím kopečku jihovýchodně od kostela, zhruba na místě vývěsek a parkoviště naproti Vaňkovým. Mezi Truxovými a vrškem se zvonicí byla prý jen úzká cesta. Před zvonicí se scházelo větší množství lidí hlavně při tradičních poutích. Vršíček byl kvůli nedostatku místa odkopán, vzniklo malé náměstíčko a bylo vybudováno kamenné schodiště k novému baroknímu kostelu. Dřevo ze zvonice bylo použito na nástavbu dřevěné věže kostela. Tři zvony ze zvonice Jan, Václav a Mikuláš byly slavnostně vytaženy na kostelní věž v roce 1797.
Zvon Václav byl podle všeho nejstarším zvonem. Neobsahoval žádné nápisy, měl 65 cm na výšku a průměr 74 cm. Ke konci první světové války v srpnu 1917 byl zrekvírován pro válečné účely, roztaven a použit na výrobu zbraní. Z věže byl shozen na zem, při dopadu se prý rozlomil, což mnohým přihlížejícím vehnalo slzy do očí.
Malý zvon o výšce 42 cm a průměru 46 cm má na koruně uvedeno In honore sante N F est A D MCCCCCXXII. Písmeno N na církevních předmětech obvykle odkazuje ke svatému Mikuláši. Usuzuje se proto, že tento z dané trojice nejmenší zvon má jméno Mikuláš a pochází z roku 1522, ačkoliv letopočet je těžko čitelný. Zvon sloužil především pro zvonění při úmrtích, takže je to lidově umíráček. I tento zvon měl za války na mále, tentokrát ve druhé světové válce. Na podzim 1944 byl stažen z věže a odvezen. Hrozil mu osud zhruba 12 000 zvonů z Čech a Moravy, které byly odvezeny říčními loděmi do Hamburku, kde byly roztaveny. V květnových dnech osvobození však dostal kalenský farář Hanáček zprávu, že některé zvony se nestihly odvézt do Německa. Dojel na místo, zřejmě na skladiště zvonů na pražských Maninách, mezi desítkami zvonů poznal zabavený zvon Mikuláš a zařídil jeho návrat zpět do místního kostela.
Největší zvon Jan pochází z roku 1565 a právě on při zvláštních příležitostech zvoní. Má rozměry 70 cm na výšku a průměr 80 cm. Na koruně zvonu je uvedeno Jan Masla Jan Mikules Zlemine a Dussek Kalnei Kostelniczi INRI 1565. Na boku jsou písmena „W z W“, nesoucí iniciály tehdejšího majitele panství a pravděpodobného donátora zvonu Václava Štěpanického z Valdštejna a erb se čtyřmi lvy - emblém Valdštejnů. Na druhé straně je reliéf Ukřižování Ježíše Krista. Zvon Jan svolával věřící na pravidelné mše, nyní se rozeznívá při zvláštních příležitostech, jakými byly v nedávné době úmrtí prezidenta Václava Havla 18. prosince 2011, stoleté výročí konce první světové války 11. listopadu 2018 nebo výročí 30 let od Sametové revoluce 17. listopadu 2019 v 17:11.
Věžička nad presbytářem také měla svůj zvon, takzvaný sanktusník. Pocházel z roku 1779. Ovládal se provazem přímo z kněžiště. Nesl nápis F A F 1779. Zvon sanktusník byl společně se zvonem Václav odvezen a zničen za první světové války.
